Skoro přesně po 20ti letech jsem si koupil nové kolo. Dlouho jsem jezdil na rámu od Franty Mrázka s vidlicí Marzocchi Z1 FR3. Někdy od 2015 jsem ho ale neudržoval a teď už nejezdí. Jednou za čas jsem si půjčil kolo od ženy, ale najel jsem třeba jen 100 km ročně.
Mrázek je parádní kolo. Je dělaný na míru - geometrii jsem si mohl upravit podle sebe. Jediný svého druhu. Užil jsem si na něm spoustu srandy. Dokonce jsem na něm jel i enduro závod. Celková váha kolem 24 kg je taková připomínka toho, že dřív se moc neřešilo, jestli člověk přistane do dopadu, do roviny nebo do protisvahu. Tomu kolu to bylo jedno.
Kolo z roku 2006 má ale jeden problém. Svět cyklistiky oddriftoval k tapered hlavám, 29" kolům a normálním rozměrům sedlové trubky. Běžná údržba je stále možná, ale pokud se mi povede rozstřelit třeba kolo nebo nedej bože vidlici, tak náhradu ve stejné kvalitě už neseženu.
Rám je z oceli a ocel se dá modifikovat. Kdyby to byla jen hlava, tak bych do toho asi šel, ale na 29" to předělávat nechci. To už by bylo lepší nechat si svařit rám úplně nový.
Nicméně .. pohyboval jsem se poslední dobou okolo cykloshopu a ve výloze mě zaujalo jedno XCčko. Tvářilo se, že zvládne šlapavé cyklostezky, les i nějaký ten trail. Tak jsem ho vzal.
Čtyřicítka už si čistí boty přededveřma, tak jsem nechtěl nic šíleného. Tady v Polabí máme prakticky jen rovinky. Do lesa, kde se to dá pustit z kopce, si musím došlapat přes 10 km a taky jsem chtěl alespoň nějak držet krok se ženou. Čekám ještě na teleskopickou sedlovku, ale jinak mi kolo perfektně sedne.
Abych řekl pravdu, tak za dobu, kdy jsem se kolům nevěnoval, jsem byl v šoku z toho, jak velký skok vpřed cyklosvět udělal. Mám pocit, že do téhle doby už ani nepatřím :-)